Muchovice: Za krajinou a lidmi minulosti

Muchovice: Za krajinou a lidmi minulostiAutor: Mgr. Přemysl Vaněk, ZŠ a MŠ Frýdecká, Havířov-Bludovice

Spolupráce: Ing. Leo Košťál, o. s. Beskydčan

Anotace

Náš projekt měl ve spolupráci s odbornými institucemi a občanským sdružením Besdkydčan, na jehož farmě byl realizován, přiblížit způsoby života lidí na pasekářské samotě v minulosti a srovnat jejich tehdejší vztah ke krajině s dneškem. Projekt byl navržen na celý rok. Celoroční práce spočívala v tom, aby žáci společně s učiteli dokázali zjistit informace (např. z muzea, archivu, výkladu odborníků) o minulosti samoty Muchovice a následně  vše samostatně zpracovat do podoby přístupné návštěvníkům farmy v Muchovicích. Na závěr našeho projektu vznikly 3 informační letáky pro návštěvníky Muchovic a dále pak funkční webové stránky se zvukovými soubory ke stažení pro návštěvníky naučné audiostezky. Jednotlivá zastavení audiostezky byla výtvarně zpracována.

(Stránky projektu, jak si je vytvořili žáci, naleznete ZDE)

Popis projektu

Motto

Cílem naší práce bylo zjistit, jak lidé v minulosti na roztroušených beskydských pasekách žili, jak mluvili, jaká dokázali s využitím místních surovin rozvíjet řemesla, jak bydleli a jak se formoval jejich vztah ke krajině.

Kontext

Muchovice: Za krajinou a lidmi minulostiNaše škola se nachází v klidnější okrajové části města a slouží především dětem, které dojíždějí autobusy z okrajových částí. Na naší škole je celkem 259 žáků, z toho 120 na druhém stupni. Žáků se specifickou potřebou vzdělávání je 21. Vedení školy bylo od počátku projektu nakloněno a využilo možnosti a zdroje, jak žákům hradit terénní výzkumy. Celkem na projektu pracovalo přibližně 40 žáků naší školy, na zpracování výstupů na počítači se podílelo přibližně 100 žáků, tj. celý druhý stupeň.

Východiska

Iniciátorem projektu byl Mgr. Přemysl Vaněk. Na základě znalosti práce občanského sdružení Beskydčan jsme společně s panem Leo Košťálem vymysleli prvotní návrh projektu, ačkoliv obecné podmínky a formulace byly od zadavatele značně nejasné. V průběhu práce jsme upřesňovali finální podobu výstupů, spolupracovali jsme s učiteli zeměpisu a přírodopisu, kteří se zúčastnili i některých terénních výzkumů.

Obecné téma projektu, do kterého jsme se přihlásili, mělo název Kulturně historické dědictví a trvale udržitelný rozvoj místních komunit. Podle představy, kterou tento název nabízí, jsme nabyli dojmu, že se má jednat o práci, která bude zkoumat život lidí v minulosti a srovnávat jeho vliv a dopad na krajinu vzhledem k současnosti, a to na nějakém konkrétním příkladu. Z tohoto důvodu jsme oslovili pana Leo Košťála z o.s. Beskydčanu, provozujícího šetrnou ekoturistiku na koních a rozhodli se projekt realizovat v Muchovicích na samotě pod Lysou Horou.

Cíle

Před žáky nebyly kladeny žádné velké cíle, měli se pokusit, vedeni učitelem, získat veškeré informace o daném místě, vše zhodnotit a Muchovice: Za krajinou a lidmi minulostizpracovat do takové podoby, aby si druzí lidé mohli něco o tom, co jsme zjistili přečíst, poslechnout si, prohlédnout si, naučit se. Našim přáním bylo probudit v žácích vztah k přírodě a ke kraji, kde žáci žijí nebo na získaných poznatcích a rozdílech (dříve a dnes) ukázat žákům cestu šetrného přístupu k přírodě a nutnost udržitelného rozvoje.

Protože jenom práce děti k zájmu nemotivuje, nikomu jsme nebránili, aby si při pěti terénních výzkumech užil odpočinku, legrace i kamarádství.

Realizace

Motivace

Projekt se snažil žákům nabídnout zábavnější formou možnost být spolu se svými spolužáky i mimo školu. Terénní výzkumy jsme plánovali uhradit z projektu Učíme se pro život. Žákům bylo řečeno, že práce, kterou vytvoří, se stane podkladem všech výstupů z projektu. Ty nejlepší z nich pak budou reprezentovat vědomosti, schopnosti a dovednosti žáků naší školy. Na tuto naši hru 100 žáků školy přistoupilo a další motivace nebyla nutná.

Na začátku bylo určeno, že kterýkoliv žák  6. – 9. třídy mající zájem a smysl pro zodpovědnost se může projektu zúčastnit a pracovat dle vlastních zájmů na jeho libovolné části. Celkem na projektu pracovalo přibližně 40 žáků, na zpracování výstupů na počítači se podílelo přibližně 100 žáků, tj. celý druhý stupeň. Snahou bylo mít z čeho vybírat a dosáhnout tak co nejlepších výsledků. Chtěli jsme, aby měli žáci pocit, že se učí pro praxi a pro život, nikoliv jen pro známku.

Nejprve jsme již ve školním roce 2009/2010 rozdělili žáky do skupin. Výběr zaměření skupin se konal na základě rozhovoru s odborníky. Bylo rozhodnuto soustředit naše zkoumání do pěti předmětů – dějepis, přírodopis, jazyk český, zeměpis, výtvarná výchova a výpočetní technika.

Skupina žáků zabývajících se dějepisem během svého ročního zkoumání zjistila, jak podle mapy stabilního katastru vypadala samota Muchovice kolem roku 1840. Při návštěvě Okresního archivu ve Frýdku – Místku bylo možné dohledat na základě čísel popisných z mapy, a pak pomocí matrik ze Zemského archivu v Opravě rekonstruovat téměř celé rodiny obyvatel Muchovic pro léta 1835 – 1840. Žáci pracovali s archivním materiálem, většinou s českými písemnostmi nebo luštili čísla. Se čtením německých záznamů psaných kurentem pomáhali učitelé. Když jsme zjistili vše o tehdejších obyvatelích, zajímala nás jejich obydlí. Parcelní protokol uvádí velikosti domů. Na základě exkurze ve Valašském muzeu v přírodě a konzultací se zdejším etnografem panem Jiřím Langerem pak bylo možné rekonstruovat přibližnou podobu domů na zmíněné pasece.

Zeměpisná skupina se při terénním výzkumu snažila s pomocí mapy vypátrat, kde většina domů stála. Zde jsme pak umístili i některá stanoviště naučné audiostezky.

Muchovice: Za krajinou a lidmi minulostiSkupina žáků v předmětu jazyk český se během dvou exkurzí na Ostravskou univerzitu snažila, ve spolupráci s bohemistou panem Jaroslavem Davidem a konzultací s dalšími odborníky, proniknout do základů onomastiky (nauky o jménech) a najít výklad pro některé názvy v okolí Muchovic. Žáci se také zabývali nářečím a na základě návštěvy u paní Františky Pituchové – folkloristky z Frýdlantu nad Ostravicí, získali mnoho podkladů pro animované filmy a výukové prezentace k nářečí.

Cílem studia skupiny přírodopisců bylo zkoumat přirozené procesy v krajině a život lesa. Pan Leo Košťal je při exkurzi v přírodní rezervace Mazácký Grůnik učil chodit krajinou s otevřenýma očima a umět číst všechny skutečnosti, které jsou v lese zapsány. Druhou oblastí zájmu byla oblast krajových odrůd ovocných stromů, keřů a místních plemen dobytka. Zde nám pomohla společnost Gengel o.p.s. a pan Petr Šimeček ze Starých Hamrů, chovatel krajové ovce Valašky.

Ten nás také obdaroval ovčí vlnou, jejíž zpracování technikou plstění bylo náplní několika hodin výtvarné výchovy. V tomto předmětu také žáci kreslili lidové domy, obrázky do letáků a na webové stránky, vyráběli mapy, tvořili keramické modely domků, cedulky a čísla pro audiostezku. O každé práci, která se nám povedla a byla v něčem tradiční, jsme natočili instruktážní video na webové stránky. Z výpovědí a zážitků o terénních výzkumech vznikla knížka, za kterou jsme dokonce dostali i ocenění v celostátní soutěži Moje veličenstvo kniha.

V hodinách výpočetní techniky byly hodiny ve všech třídách směrovány po celý rok tak, aby bylo možné zpracovávat výstupy. Žáci 6. třídy tvořili výukovou interaktivní prezentaci nářečních slov z Podbeskydí. Sedmá třída nahrávala komentáře k audiostezce a vytvářela tři druhy letáků pro turisty v programu Word a Publisher. Nejlepší práce putovaly do tiskárny. Osmá třída vymýšlela animace na web, tvořila v grafickém editoru tlačítka z výtvarných prací sedmáků a nakonec zpracovávala webové stránky k projektu. Nejstarší, devátá třída sestavila z výtvarných prací pozadí pro web v grafickém editoru a poté rovněž zpracovávala webové stránky projektu. V prvním pololetí také žáci stříhali filmové záběry z terénních výzkumů a zhotovovali z nich krátká videa. Editor pro tvorbu stránek zhotovil bývalý žák naší školy na základě našich představ a požadavků.

Muchovice: Za krajinou a lidmi minulosti       Muchovice: Za krajinou a lidmi minulosti

Výsledky

Výsledky projektu jsou určeny především návštěvníkům farmy v Muchovicích. Jedná se o tři informační letáky a dále funkční webové stránky se zvukovými soubory ke stažení pro návštěvníky naučné audiostezky. Aktuální umístění viz Muchovice – za krajinou a lidmi minulosti [online] dostupné ZDE.

Muchovice: Za krajinou a lidmi minulostiJednotlivá zastavení audiostezky byla posléze v krajině výtvarně zpracována.

Po dobu trvání projektu vznikala instruktážní videa pro předmět výtvarná výchova jako didaktický učební materiál.

Dále vznikly dva animované filmy na básničky paní Františky Pituchové. O průběhu projektu vznikl deník, složený se zápisků, které si žáci psali, doplněný DVD o terénních výzkumech, které sestříhali žáci deváté třídy. Knihu výtvarně zpracovávali žáci 5. třídy a umístili se s ní ve výtvarně literární soutěži Moje veličenstvo kniha, kterou pořádá EkoCentrum Brno. Získali druhé místo v kategorii kolektivních prací pro děti ve věku 7 – 12 let.

Žáci se do projektu přihlásili dobrovolně a práci jsme se snažili rozdělovat tak, aby jejich zájem vydržel. Mnohé výstupy prováděli žáci automaticky, byly náplní hodin. Naše zkušenost z práce na projektu je ta, že žáky můžete ve škole nadchnout pro určitý druh práce jen tehdy, když jim při ní necháte i jistou volnost. Zodpovědní udělají spoustu užitečné práce, ale širší souvislosti nevnímají. Projekt Muchovice – za krajinou a lidmi minulosti byl vnímán jako zajímavý pokus, jak pracovat jinak.

Zdroje, pomůcky

Projekt jsme realizovali bez nároku odborných konzultantů na odměnu. Největší položky výdajů byly pro tisk informačních letáků, zhotovení editoru webových stránek, CD s hlasy ptáků pro naučnou audiostezku a nákup nářadí a pomůcek do výtvarné výchovy. Ze zdrojů ESF v projektu Učíme se pro život jsme žákům hradili exkurze a terénní výzkumy. Pro naše pojetí byly prostředky z projektu Kulturně historické dědictví a trvale udržitelný rozvoj místních komunit nedostatečné a mohli jsme z nich zaplatit jen část nákladů.

Muchovice: Za krajinou a lidmi minulostiVýhled do budoucna

V některých částech projektu budeme nadále pokračovat. Chtěli bychom výtvarnou výchovu a pracovní činnosti na škole rozvinout do podoby práce s tradičními materiály a učení se původním postupům. Chtěli bychom také zpracovat hudební dokument o životě lesa v přírodní rezervaci Mazácky Grůnik, na hudbu Leoše Janáčka. Jednotlivá videa z terénních výzkumů bychom chtěli dotvořit do podoby filmu o projektu.

Hodnocení

Ačkoliv to může v této chvíli působit, jak dobře byla práce od počátku promýšlena a rozvržena, naše zkušenost je taková, že se dobrá práce na projektu rodila postupně. Učitelé i žáci odhalovali různé možnosti poznání a realizace, při kterých teprve vznikla spousta nápadů. Původní záměr se několikrát pozměnil. V našem případě došlo například i ke změně názvu projektu. Přesto jsme se hlavních cílů stále drželi.